🏺 Archeologie a živá tradice

Historie brumle

Od kostěných brumlí ze Shimaa přes středověké evropské nálezy až k dnešním výrobcům a hráčům.

Čtyři tisíce let doložené historie

Brumle patří k nejrozšířenějším rodinám lamelových nástrojů. Archeologické nálezy, historická vyobrazení i živé tradice ukazují její dlouhou cestu napříč Asií, Evropou a dalšími kontinenty.

Nejstarší dnes bezpečně datovaný rozsáhlý soubor pochází z lokality Shimao v čínské provincii Shaanxi. Nejde o lokalitu „Koxian“: čínské slovo kouxian označuje samotný typ ústního lamelového nástroje.

Prezentace kostěných brumlí nalezených na archeologické lokalitě Shimao v Číně — **Překlad čínského popisku:** Kostěné destičkové brumle se skládají z rámu a vyřezaného pružného jazýčku. Jsou přibližně 8–9 cm dlouhé, více než 1 cm široké a jen 1–2 mm silné. Předběžně bylo evidováno nejméně 20 kusů; tvary se liší a některé části jsou zdobené. Snímek informační prezentace, zdroj: CNR / 央广网.

Ověřená časová osa

Přibližně 2000 př. n. l.

Kostěné brumle ze Shimaa

Při výzkumu areálu Huangchengtai bylo nalezeno více než 20 kostěných brumlí a jejich polotovarů. Radiokarbonové datování souvisejícího materiálu ukázalo stáří přibližně 4 000 let. Nástroje byly vyrobené zejména z hovězích žeber nebo dalších hutných kostí a rozeznívaly se tahem za šňůrku.

Přibližně 3.–5. století

Kostěné brumle z Altaje

Pět kostěných brumlí a polotovarů pochází z lokalit Chultukov Log 9 a Cheremshanka v Altajské republice. Jedna z kompletních brumlí se po přibližně 1 600 letech dochovala natolik dobře, že ji bylo možné znovu rozeznít.

Konec 10.–11. století

První evropské doklady

Odborná archeologická literatura uvádí první evropské nálezy z konce 10. století ve východním Moldavsku. Ve vrcholném středověku se kovové brumle v Evropě postupně rozšířily.

Přelom 13. a 14. století

Země Koruny české

Nálezy z Vratislavi v historickém Dolním Slezsku, pozdější součásti zemí Koruny české, jsou datované už k přelomu 13. a 14. století. Je proto důležité rozlišovat historické země Koruny české od území dnešní České republiky.

14.–16. století

Praha, Morava a jižní Čechy

Čtyři archeologické nálezy z Prahy zahrnují kus z Klementina uložený ve vrstvě datované do 14. století. Brumle z hradu Rokštejn pochází z horizontu 14.–15. století; další nález je známý z Brna-Zábrdovic. Archeologický výzkum Hradecké brány v Třeboni rovněž zaznamenal brumli.

15.–17. století

Výroba v rakouském Mollnu

Rakouská komise UNESCO uvádí první písemné zmínky o výrobcích brumlí v Mollnu na počátku 15. století a existenci jejich cechu od 17. století. Tradiční mollnská výroba byla roku 2014 zapsána do rakouského seznamu nehmotného kulturního dědictví.

20.–21. století

Obnova mezinárodního zájmu

Festivaly, nahrávky, odborný výzkum a online komunity propojily místní tradice. International Jew’s Harp Society pořádá mezinárodní festivaly od roku 1984; třetí kongres se konal roku 1998 v Mollnu.

Archeologické nálezy zblízka

Fotografie z poskytnutého archeologického archivu doplňují časovou osu skutečnými nálezy z Prahy, Moravy a Altaje.

Středověké kovové brumle nalezené při archeologických výzkumech v Praze — **Praha:** kovové brumle z Klementina, Vodičkovy a Jungmannovy ulice, datované převážně do 14.–15. století. Zdrojový snímek: poskytnutý archeologický archiv; určení nálezů: NPÚ.

Kostěné brumle a jejich polotovary z archeologických lokalit v Altajské republice — **Altaj:** kostěné brumle a polotovary z lokalit Chultukov Log 9 a Cheremshanka, přibližně 3.–5. století. Foto: Andrey Borodovsky; zdrojový soubor: The Siberian Times, uložený v poskytnutém archeologickém archivu.

Středověká kovová brumle nalezená na hradě Rokštejn — **Rokštejn:** středověká kovová brumle z horizontu 14.–15. století. Fotografie z výstavní prezentace v Brně v roce 2016, poskytnutý archeologický archiv; datace podle odborné studie NPÚ.

Kulturní a duchovní souvislosti

Brumle v různých kulturách sloužila k osobní hudbě, tanci, námluvám, vyprávění i obřadům. U sachského khomusu odborná literatura zaznamenává také tradiční přesvědčení, že jeho hudba přináší radost, zahání smutek nebo pomáhá při nemoci.

Taková tvrzení popisují kulturní tradici a víru jejich nositelů. Nejsou tím míněna jako současné klinické doporučení ani jako náhrada zdravotní péče.

Prameny a další čtení

Chinese Social Sciences Network: čtyři tisíce let zvuku ze Shimaa — archeologický kontext, radiokarbonové datování, konstrukce a výroba kostěných brumlí.
Xinhua: kostěné brumle z lokality Shimao — zpráva z prezentace Archeologického ústavu provincie Shaanxi.
Tomasz Cymbalak: Brumle mezi archeologickými nálezy — recenzovaná studie NPÚ, DOI 10.56112/sp.2023.2.05.
Jihočeská univerzita: archeologický výzkum Třeboně — souhrn nálezu brumle u Hradecké brány s odkazem na původní nálezovou zprávu.
Rakouská komise UNESCO: výroba mollnské brumle — historie výroby a současná tradice.
International Jew’s Harp Society: The Instrument — konstrukční typy, rozšíření a názvosloví.
Ochanomizu University: herní techniky sachského khomusu — odborný popis kulturních představ spojených s hudbou khomusu.
Oleszczak et al.: Chultukov Log 9 — odborná studie archeologické lokality z období Xiongnu–Xianbei–Rouran v severním Altaji.
Archeologický obrazový archiv Brumlista.cz — zdrojové fotografie Klementina, Rokštejna, Altaje a další shromážděné materiály.

Co je brumle Konstrukce a zvuk Názvy brumle ve světě